česky | English

biblické písně

OPUSOVÉ ČÍSLO 99
ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU 185
DATUM VZNIKU 5. března - 26. března 1894
DATUM A MÍSTO PREMIÉRY (?) č. 6: 26. září 1895, Mladá Boleslav
komplet: ?
INTERPRET PREMIÉRY (?) č. 6: O. Schellerová + ?
komplet: ?
1. VYDÁNÍ Simrock, 1895, Berlín
TEXT Kniha žalmů
ČÁSTI / VĚTY   1. Oblak a mrákota jest vůkol něho
  2. Skrýše má a pavéza má Ty jsi
  3. Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou
  4. Hospodin jest můj pastýř
  5. Bože! Bože! Píseň novou
  6. Slyš, ó Bože, volání mé
  7. Při řekách babylónských
  8. Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou
  9. Pozdvihuji očí svých k horám
10. Zpívejte Hospodinu píseň novou
DURATA cca 24 min.

    


charakteristika

Biblické písně jsou cyklem deseti písní pro alt s doprovodem klavíru na slova z Davidovy Knihy žalmů. Cyklus lze považovat nejen za vrchol skladatelovy písňové tvorby, ale lze jej zároveň zařadit k nejvýznamnějším výtvorům ve svém žánru vůbec. Jedná se o dílo hlubokého duchovního obsahu, v němž skladatel rozmlouvá s Bohem o svých úzkostech, důvěře i radosti. V rámci celého Dvořákova díla se jedná o nejzásadnější projev skladatelovy neokázalé víry v Boha, oproštěné od jakéhokoli obřadného patosu. Písně jsou záměrně zbaveny veškeré vnějškové efektnosti a odzbrojují svojí absolutní prostotou, pokorou a upřímností, stejně jako svoji čistě hudební invencí. Po svých předchozích velkých duchovních dílech – především Stabat mater a Requiem – dospěl Dvořák v případě Biblických písní k ještě vyššímu stupni intimity a k maximální redukci použitých prostředků. Všem písním je společná neobyčejná intenzita citu a nevšední melodická krása. Celý cyklus však v sobě i při zachování stylové jednoty ukrývá neobyčejnou výrazovou rozmanitost: od momentů bolestné úzkosti přes klidné meditace až po radostnou atmosféru lidského štěstí. Také použité kompoziční techniky jsou značně mnohotvárné: od prostého recitativu evokujícího tichou modlitbu až po klenutou kantilénu. Klavírní part je mimořádně prostý, omezuje se jen na základní harmonický a rytmický podklad a místy na jednoduchou zvukomalbu.


text

Pro žalmy, které se Dvořák rozhodl zhudebnit, příznačně nezvolil tradiční jazyk duchovních děl, tedy latinu, ale starobylý český překlad z vlastního výtisku Bible kralické. Díky použití mateřského jazyka dosáhl ještě bezprostřednější a přirozenější výpovědi. Je zřejmé, že Dvořák texty žalmů důvěrně znal a zabýval se jimi, takže ve všech písních panuje naprostá shoda literární látky a jejího hudebního vyjádření. Dvořák také docílil vynikající deklamace českého textu, jejíž nedostatky byly některým jeho dřívějším vokálním dílům vytýkány dobovou kritikou. V textu prováděl jen drobné úpravy s ohledem na hudební nebo výrazovou logiku konkrétního místa.
 


náčrt písně "Při řekách babylónských"
 PÍSEŇ  ČÍSLO ŽALMU A VERŠE
 1. Oblak a mrákota jest vůkol něho žalm 97, verš 2 - 6
 2. Skrýše má a pavéza má Ty jsi žalm 119, verš 114, 115, 117, 120
 3. Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou žalm 55, verš 2 - 3, 5 - 9
 4. Hospodin jest můj pastýř žalm 23, verš 1 - 4
 5. Bože! Bože! Píseň novou žalm 144, verš 9 a žalm 145, verš 2, 3, 5, 6
 6. Slyš, ó Bože, volání mé žalm 61, verš 2, 4, 5 a žalm 63, verš 2, 5 a 6
 7. Při řekách babylónských žalm 137, verš 1 - 5
 8. Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou žalm 25, verš 16 - 18, 20
 9. Pozdvihuji očí svých k horám žalm 121, verš 1 - 4
10. Zpívejte Hospodinu píseň novou žalm 96, verš 12 a žalm 98, verš 1, 4, 7, 8

okolnosti vzniku

Biblické písně vznikly v krátkém časovém úseku tří březnových týdnů roku 1894, v době skladatelova pobytu v New Yorku. Stimulem k práci nebyl žádný vnější podnět či objednávka, dílo je výsledkem autorovy určité osobní krize. Žádný přímý doklad o konkrétních příčinách Dvořákova tehdejšího duševního stavu se však nedochoval (jistě i kvůli skladatelově známé vnější citové zdrženlivosti). Závažný a hluboce intimní charakter díla překvapuje o to více, že Dvořák začal na písních pracovat v době své největší slávy, necelé tři měsíce po premiéře Novosvětské symfonie, která byla jeho dosud největším (a již nikdy nepřekonaným) skladatelským triumfem. Dvořákovská literatura obvykle uvádí, že podnětem ke kompozici Biblických písní byly zprávy z Evropy o smrti Dvořákových blízkých: skladatelova otce Františka, skladatelů Petra Iljiče Čajkovského a Charlese Gounoda a dirigenta Hanse von Bülowa. František Dvořák však ve skutečnosti zemřel až 28. března, tedy dva dny po dokončení díla. Z dochované korespondence ani nevyplývá, že by skladatel věděl, že jeho otec umírá. Čajkovskij zemřel již 6. listopadu předchozího roku a Gounod (kterého ani nelze počítat mezi Dvořákovy přátele) zemřel dokonce již 10. října. Jediný Hans von Bülow zemřel těsně před kompozicí Biblických písní, 12. února 1894. Nedochovaly se však žádné doklady o Dvořákově reakci na tuto událost. Vysvětlení Dvořákova rozpoložení však může být i docela prosté: byl v té době již druhým rokem na americké pevnině a uprostřed rušného velkoměsta na něj mohly začít doléhat pocity osamění a stesku po vlasti. Nelze pominout ani skutečnost, že dílo vzniklo krátce před velikonočními svátky.
 


vydání díla a jeho další verze

Původní klavírní verzi vydalo poprvé nakladatelství Simrock v roce 1895 s českým textem a s anglickým a německým překladem. Dvořák si na písních velmi zakládal, a tak vedl s nakladatelem jednání i ohledně vhodných překladů, které by co nejlépe korespondovaly s vedením vokální linie. Skladatel v lednu 1895 upravil klavírní part prvních pěti písní také do orchestrální podoby. Rukopis se však později ztratil a byl nalezen a vydán až roku 1914, rovněž u Simrocka. Druhou pětici písní instrumentoval dirigent Vilém Zemánek r. 1914 a později znovu skladatelé Jarmil Burghauser a Jan Hanuš pro vydání v rámci souborné kritické edice skladatelova díla v roce 1955. Biblické písně existují také v mnoha dalších úpravách (nikoli Dvořákových): pro soprán nebo tenor, s doprovodem varhan, v úpravě pro sbor atd.
 


premiéra a recepce

Není známo, kdy a kde byla poprvé provedena celá původní verze díla s klavírním doprovodem. Prvních pět písní v Dvořákově orchestraci mělo premiéru 4. ledna 1896 v Praze v interpretaci barytonisty Národního divadla Františka Šíra a České filharmonie pod vedením autora. Brzy nato, 19. března, je Dvořák dirigoval i v londýnské Queen's Hall, zpívala Catharine Fisk. Biblické písně byly hned po svém vzniku uznány jako jeden z vrcholů světové písňové tvorby a přes jejich obsahovou závažnost i přes absenci prvků posluchačsky atraktivní vokální virtuozity patří dlouhodobě k nejoblíbenějším dílům svého autora.

sopranistka Eva Urbanová:

Kdyby Dvořák nenapsal nic než Biblické písně, tak to stačilo. Když je mohu zpívat, cítím se jako v nebi.“