Eklogy, op. 56, B103

„Ekloga“ je původně literární termín, kterým byly označovány kratší básně s venkovskými pastýřskými náměty. Na počátku 19. století přenesl významný český hudební skladatel a klavírní pedagog Václav Jan Tomášek tento pojem také do oblasti hudby. V Tomáškově pojetí byla ekloga technicky nenáročnou krátkou klavírní skladbou pastorálního charakteru se symetrickou formou A–B–A. Tento model v zásadě přijal i Dvořák, když se na počátku roku 1880 rozhodl pro kompozici nového klavírního cyklu. Zpočátku byl tímto nápadem silně zaujat a svého nakladete Simrocka informoval, že se právě zabývá „žánrem, který je v Německu snad dosud málo nebo vůbec známý. Mnoho si od toho slibuji“. S výsledkem ale nakonec zřejmě nebyl příliš spokojen, protože Eklogy k vydání neposkytl a jejich opusové číslo použil pro jiné dílo. Jejich hudební materiál později zužitkoval v několika jiných skladbách, mj. ve Slovanském tanci č. 1 z op. 72. Eklogy vyšly tiskem až po skladatelově smrti, roku 1921 v revizi Josefa Suka.