česky | English

husitská

OPUSOVÉ ČÍSLO 67
ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU 132
DATUM VZNIKU 9. srpna - 9. září 1883
DATUM A MÍSTO PREMIÉRY 18. listopadu 1883, Praha
INTERPRET PREMIÉRY orchestr Národního divadla, dir. Mořic Anger
1. VYDÁNÍ Simrock, 1884, Berlín
ZÁKLADNÍ TÓNINA C dur / c moll
INSTRUMENTACE 1 pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 1 anglický roh, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy,
2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, velký buben, činely, triangl, harfa
(ad libitum), housle, violy, violoncella, kontrabasy
DURATA cca 13 min.


okolnosti vzniku

Dvořák dílo zkomponoval v létě 1883 na základě výzvy Sboru pro dostavení Národního divadla. Skladba byla původně určena jako hudební úvod k zamýšlené trilogii z husitských dějin, jejímž autorem měl být ředitel Národního divadla František Adolf Šubert. Ten však svůj záměr neuskutečnil, a tak Husitská poprvé zazněla na slavnostní akademii, která se konala v den znovuotevření divadla 18. listopadu 1883. Dvořák vnímal objednávku určenou pro potřeby Národního divadla jako čestný úkol, o čemž svědčí i skutečnost, že kvůli práci na díle zrušil plánovanou návštěvu u svého nejbližšího přítele Aloise Göbla na Sychrově. Dvořák na Husitské pracoval přesně měsíc, od 9. srpna do 9. září, na svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami.

 


první strana partitury


program slavnostní akademie
ke znovuotevření ND

hudební a myšlenkový obsah

Formální podoba díla měla původně odpovídat obsahu Šubertovy zamýšlené trilogie: „vznik hnutí husitského, boje husitské a konečně po válkách opětný smír“. Dvořák se ale rozhodl pojmout dílo poněkud šířeji. Přestože v hrubých obrysech navrženou osnovu dodržuje, charakterizuje husitství nejen realistickým líčením bojů, ale také jako vítězství velké myšlenky. Dvořák ve své době samozřejmě ještě nevnímal husitství jako historické období plné rozporů a sporných etických hodnot. S tím souvisí také čistě hudební obsah díla. Je tvořen třemi hlavními tématy, z nichž dvě jsou záměrně převzata ze všeobecně známých nápěvů: z husitského chorálu "Ktož jsú boží bojovníci" a z chorálu svatováclavského. Právě současné použití obou těchto nápěvů bylo později Dvořákovi vytýkáno jako ideově pomýlené, z dnešního pohledu lze podobné spory považovat za přežité. Tím více dnes může vyniknout mimořádný, čistě hudební účinek díla.

Z formálního hlediska lze kompozici charakterizovat jako sonátovou větu s introdukcí v pomalém tempu. Závažně laděný úvod zřejmě představuje vznik husitského hnutí, expozice a provedení líčí husitské boje a repríza s kodou jsou vznešenou apoteózou oslavující konečné vítězství husitských idejí. Z hlediska tematické práce se jedná o dílo výjimečné fantazie, s níž autor buduje jednotlivé plochy a umně kombinuje hudební motivy, aby docílil maximálního výrazového účinku. Zcela samostatnou kapitolou je mimořádně působivá instrumentace, která v tomto díle dosahuje jednoho ze svých vrcholů v celé Dvořákově tvorbě. Hudební kritk Eduard Hanslick po vídeňské premiéře poznamenal, že hudba „zní tak fanaticky, jako by byla místy instrumentována kosami, cepy a palcáty“. Až zdrcujícího zvukového účinku v provedení (husitské boje) přitom Dvořák dociluje téměř výhradně s použitím klasického obsazení orchestru.

 


 

premiéra a další provedení díla

Husitská patřila za skladatelova života k jeho nejčastěji prováděm skladbám. Tento zájem zřejmě souvisel také s jejím mimohudebním obsahem než jen s čistě uměleckými hodnotami. Dílo bylo v premiéře provedeno 18. listopadu 1883 v rámci slavnostní akademie ke znovuotevření Národního divadla a podruhé hned následujícího dne před zahájením večerního představení. Orchestr Národního divadla v obou případech dirigoval Mořic Anger. Dvořák sám toto dílo dirigoval celkem šestkrát: 20. března 1884 v Londýně, 21. listopadu 1884 v Berlíně, 3. dubna 1887 v Praze, 7. listopadu 1890 ve Frankfurtu nad Mohanem, 6. dubna 1893 v New Yorku a 28. září 1893 v americkém Worcesteru.