Moravské dvojzpěvy, op. 20, B50 | Text

I. Proměny

Darmo se ty trápíš, můj milý synečku,
nenosím já tebe, nenosím v srdečku,
a já tvoja nebudu ani jednu hodinu.

Copak sobě myslíš, má milá panenko,
dyť si ty to moje rozmilé srdenko,
a ty musíš, musíš být má,
lebo mi tě Pán Bůh dá.

II. Rozloučení

Zatoč se mně, galanečko, na dobró noc do kola!
A já se ti nezatočim, já musím jít do pola.
Do polečka širého, nevidět tam žádného.
Jenom vtáčka sokolíčka, Pána Boha samého.

Zatoč sa ty, galanečko, zatoč sa okolo mňa,
jako vtácek jarabáček, jako vtáček okolo pňa!
Udělej kolečko, moja galanečko,
budeš moja.

III. Chudoba

Ach, co je to za slavicek,
co tak pěkně, pěkně spiva?
Ach, to je můj najmilejší,
ze mne se vysmiva.

Ty se ze mne něvysmivej, z chudobnej siroty,
choť ja němam žadnych peněz, ani žadne šaty.

Jenom ten vínek zeleny, kery mam na hlavě,
a ten jeden šuraneček, kery mam na sobě.

IV. Vuře šohaj, vuře

Vuře šohaj, vuře v zeleným hóhoře,
Pohání koníčka po hedbávné šňúře.
Ta šňúra hedbávná na pole strhaná,
Nevěr, milá nevěř, šak je láska planá.

Nevěř, milá nevěř, a šak nemáš kemo,
šuhajek falešné pojede na vojno.
Debech měla koňa, sama bech s ňém jela,
aspoň bech viděla, kde bech zahynula.

A zahynuli já, zahyneme vobá,
jenom nás položte do jedneho hroba.
Do jedneho hroba, do jedné trohlice,
bodó vo nás plakat bestrcké děvčice.