nokturno h dur
| OPUSOVÉ ČÍSLO | 40 |
| ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU | 47 |
| DATUM VZNIKU | 1875 (?) (revize: 1882 / 1883 (?)) |
| DATUM A MÍSTO PREMIÉRY | před 15. květnem 1879, Nice |
| INTERPRET PREMIÉRY | orchestr barona Derviese, dir. Karel Kučera (?) |
| 1. VYDÁNÍ | Bote & Bock, 1883, Berlín |
| ZÁKLADNÍ TÓNINA | H dur |
| INSTRUMENTACE | housle, violy, violoncella, kontrabasy |
| DURATA | cca 9 min. |
Jedná se původně o pomalou větu Andante religioso ze Smyčcového kvartetu e moll z roku 1870. Dvořák ji později vložil jako volnou větu do Smyčcového kvintetu G dur. Ani tam se však neuplatnila natrvalo a Dvořák ji roku 1883 do třetice přepracoval ve skladbu nazvanou Nokturno. Existuje ve třech verzích: pro orchestr (B47), pro housle a klavír (B48) a pro čtyřruční klavír (B48b). Jedná se o hudbu vážné nálady s téměř neměnným výrazem v celém rozsahu svého trvání. Nekonečná melodie v horním hlase postupuje v nevelkých melodických krocích nad monotónním doprovodem v osminových hodnotách a nad basovou prodlevou hlubokého fis. Kombinace těchto výrazových prostředků propůjčuje celé větě téměř hypnotizující účinek.