Písně na slova Elišky Krásnohorské, B23

Opusové číslo

Číslo v Burghauserově katalogu

23

Datum vzniku

listopad 1871

Datum a místo premiéry

č. 5: 10. prosince 1871, Praha
č. 2: 10. nebo 19. dubna 1872, Praha
celý cyklus: ?

Interpret premiéry

č. 5: Emilie Bubeníčková + ?
č. 2: Anna Kupková + ?
celý cyklus: ?

První vydání

č. 2 a 4: Schlesinger (Robert Lienau), 1880, Berlín
celý cyklus: SNKLHU, 1959, Praha

Autor textu

Eliška Krásnohorská

Části / věty

1. Lípy
2. Proto
3. Překážky
4. Přemítání
5. Vzpomínání

Durata

cca 11 min.

okolnosti vzniku

V listopadu 1871 uveřejnil hudební kritik Ludevít Procházka v Hudebních listech článek, ve kterém si stěžoval na zanedbávání tvorby a interpretace českých písní. Aby podpořil zájem autorů i posluchačů o tento žánr, rozhodl se čas od času uspořádat tzv. volnou pěveckou zábavu, kde by byly uváděny nové písně domácích skladatelů. Dvořák na Procházkovu výzvu zareagoval kompozicí písní, pro něž si vybral texty z nedávno vydané sbírky Elišky Krásnohorské Z máje žití. Provedení páté písně z tohoto cyklu, Vzpomínání, na druhé volné pěvecké zábavě 10. prosince 1871 je důležité především tím, že se jednalo o vůbec první veřejné provedení Dvořákovy skladby (autorovi bylo již 30 let!) a také to bylo poprvé, kdy mohl skladatel číst odborné posudky na svoji práci.

charakteristika

Dílo představuje důležitý mezník ve vývoji Dvořákovy písňové tvorby. Vzniklo v době dohasínajícího vlivu německých novoromantiků na skladatelovu tvorbu a některé prvky tohoto Dvořákova „wagnerovského“ období jsou ještě v písních přítomny. Jedná se zejména o zálibu v neobvyklých modulacích a klamných závěrech melodických linií. Na druhou stranu se již jedná o hudbu, z níž promlouvají prvky Dvořákova pozdějšího osobitého kompozičního stylu. Kromě písně Proto, která je komponována v čistě strofické formě, mají ostatní písně spíše prokomponovaný charakter s náznaky strofičnosti.