tři novořecké básně
| OPUSOVÉ ČÍSLO | 50 |
| ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU | verze s orchestrem: 84a |
| verze s klavírem: 84b | |
| DATUM VZNIKU | dokončeno 22. srpna 1878 |
| DATUM A MÍSTO PREMIÉRY |
verze s orchestrem: 17. listopadu. 1878, Praha
|
| verze s klavírem - č. 1: 29. června 1879, Turnov verze s klavírem - komplet: ? |
|
| INTERPRET PREMIÉRY | verze s orchestrem: Josef Lev, orchestr Prozatímního divadla, dir. Antonín Dvořák |
| verze s klavírem - č. 1: Alois Göbl, Antonín Dvořák verze s klavírem - komplet: ? |
|
| 1. VYDÁNÍ | verze s orchestrem: dosud nevydáno |
| verze s klavírem: Hainauer, 1883, Vratislav | |
| TEXT | novořecká lidová poezie, překlad do češtiny: Václav Bolemír Nebeský |
| ČÁSTI / VĚTY | 1. Koljas 2. Nereidy 3. Žalozpěv Pargy |
| DURATA | cca 13 min. |
.jpg)
| Cyklus Tři novořecké básně Dvořák zkomponoval v létě roku 1878. Textové předlohy čerpal ze sbírky českých překladů řecké lidové poezie, vydané roku 1864 básníkem Václavem Bolemírem Nebeským pod názvem „Novořecké národní písně“. Dvořák zvolil tři básně vyznačující se převážně baladickým charakterem s dramaticky vyhroceným závěrem a tento jejich rys ještě zdůraznil způsobem zhudebnění: všechny tři jsou komponovány v mollovém tónorodu, mají vzrušený průběh a využívají nezvyklých modulačních postupů. Snaha přiblížit se neobvyklému rázu novořecké poezie se projevila v celkovém „nedvořákovském“ výrazu zhudebění, který je snad příčinou opomíjení tohoto písňového cyklu. Premiéra díla se uskutečnila na Dvořákově prvním samostatném koncertu 17. listopadu 1878, kterým se skladatel poprvé představil pražskému publiku jako skladatel i jako dirigent. Písně zazněly v interpretaci barytonisty Národního divadla Josefa Lva, a to ve verzi s doprovodem orchestru, která se nedochovala. Klavírní verze se dochovala jednak ve skladatelově rukopisu a také byla vydána roku 1883 nakladatelstvím Hainauer. |  titulní strana rukopisu |