česky | English

ze šumavy

OPUSOVÉ ČÍSLO 68
ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU 133
DATUM VZNIKU září (?) 1883 - 12. ledna 1884
DATUM A MÍSTO PREMIÉRY č. 1-3: 23. dubna 1884, Praha
komplet: ?
INTERPRET PREMIÉRY č. 1-3: Karel Kovařovic, Antonín Dvořák
komplet: ?
1. VYDÁNÍ Simrock, 1884, Berlín
ČÁSTI / VĚTY 1. Na přástkách (Allegro molto)
2. U Černého jezera (Lento)
3. Noc filipojakubská (Molto vivace)
4. Na čekání (Allegro comodo)
5. Klid (Lento e molto cantabile)
6. Z bouřlivých dob (Allegro con fuoco)
DURATA cca 28 min.


V září 1883 začal Dvořák z popudu svého nakladatele Simrocka komponovat nový cyklus skladeb pro čtyřruční klavír. Rozhodl se, že bude obsahovat charakteristické obrázky ze Šumavy, kam rád občas jezdil ve společnosti svých přátel, mj. Leoše Janáčka. Nevěděl si však rady s názvy jednotlivých částí cyklu a požádal v této věci o pomoc svoji libretistku Marii Červinkovou - Riegrovou. Na základě jejích podnětů pak zkomponoval cyklus půvabných hudebních črt se sugestivní atmosférou šumavského kraje v jeho různých podobách. Jednotlivé části cyklu nesledují žádnou konkrétní dějovou linii, jejich názvy je třeba vnímat jen jako náznak myšlenkového okruhu, v nichž se pohybují. Jedná se o nádherné hudební obrazy se silnou poetickou hloubkou, které patří mezi nejintimnější projevy Dvořákova kompozičního mistrovství. Z formálního hlediska se jednotlivé skladby vesměs pohybují v třídílné formě A-B-A a pracují s výraznými hudebními myšlenkami v široké paletě nálad. Nejpůsobivější číslo cyklu, „Klid“, upravil později skladatel pro violoncello s doprovodem klavíru nebo orchestru. První tři části cyklu zazněly v premiéře 23. dubna 1884 v Praze v interpretaci autora a Karla Kovařovice. Ve stejném roce vyšly tiskem u nakladatelství Simrock.


     titulní strana prvního vydání

z deníku Marie Červinkové-Riegrové:

„Teď chce psát kusy pro piáno na čtyři ruce, "Charakterstücke", a sice "Aus dem Böhmerwald", Ze Šumavy. Simrock prý si to přeje. "Ale nemám k tomu chuti," pravil Dvořák. "Nemám pro to žádné šikovné tituly." Již prý takové vhodné tituly Schumann vyčerpal a vůbec již všechno takové už tu jest a těžko nalézt nové, charakteristické, originální tituly pro ty rozličné kusy na piáno. Já řekla: "Copak záleží na titulech, jen když je muzika." "E, copak je o muziku," odpověděl Dvořák, "tu já mám, ale tituly nemám." Pak mne žádal, jestli bych mu nemohla nějaké vhodné poetické tituly jako obrázky podat a vždy pár slov, co to představuje, přidat, že on se již do toho vmyslí. Myslel jen, jak jsem viděla, že chce mít jakýs motiv, abych řekla, myšlenkové povzbuzení. Řekla jsem, že to učiním.“